František Kollman

Jistě si řeknete, že Františka Kollmana netřeba představovat. Každý den ho v Újezdu potkáváte, zdravíte se s ním. František je totiž nepřehlédnutelný. Většinou je vidět na kole, svém vozítku či autě, a především ve své neodmyslitelné bílé, pletené čelence. Mnoho z vás ví, že je majitelem restaurantu a penzionu. A také že maluje.

Tím to však většinou končí. František Kollman je však velmi zajímavá osobnost s neuvěřitelným životopisem.

Narodil se v roce 1947 v Praze. Jeho maminka, Marie Karla von Stradioti, pocházela z italského šlechtického rodu. Tatínek Václav František byl synem německého malíře.

František projevoval malířský talent od dětství. A to možná i proto, že byl od mala obklopen slavnými jmény. Měl opravdu skvělé vzory, prvním v řadě je dědeček Kollman. Josef Škoda, Rudolf Lexa a Josef Syrový patří v rodině k nejbližším. Jan Zrzavý je velmi dobrým rodinným známým. Pro malého Františka to ale všechno byli „strýčkové“. Absolvoval Výtvarnou školu Václava Hollara a nakonec soukromě studoval u akademického malíře Zdeňka Buriana. František je uznávaným malířem, uměleckým brusičem skla, ilustrátorem a grafikem. Úspěšně vystavuje v České republice i zahraničí a jeho díla najdeme ve Francii, Španělsku, Německu, Rakousku a Japonsku.

Mezi nejoblíbenější náměty patří bitvy jak na moři, tak na suchu, většinou z období třicetileté války. Ve svém portfoliu má také nástěnné fresky a rozměrná plátna. To nejznámější má 3×5 metrů. Najdete ho na zámku v Dobříši a patří k Národním kulturním památkám. František je sám o sobě nespoutaný živel a exhibicionista s vyhraněným stylem tvorby. Dokonce si vytvořil svůj vlastní styl nazvaný dynamický impresionismus v iluzi a pohybu. K tomu být svůj, originální, nekopírovat a prosadit svou myšlenku, ho vedl právě Zdeněk Burian.

Je neuvěřitelné, co všechno před vašimi zraky vzniká. Maluje nohama, oběma rukama naráz a nejen barvami, ale vším, co má po ruce. Dominantním prvkem jeho obrazů je pohyb. To lze obdivovat především v tématech rytířských šarvátek, vzepjatých koní a bitev na rozbouřeném moři.

Pohyb je však důležitý v celém jeho životě. Jeho tatínek byl zřejmě jediný z rodiny a přátel, kdo ho vedl jiným směrem než výtvarným. Díky němu se dostal k bojovému umění, v němž je velmistrem a profesorem. Ještě za komunismu se František věnoval jiu-jitsu, karate a judu.

Je nositelem 9.danu v jiu-jitsu a 6.danu v judu. „V jiu-jitsu mám vyšší dan než Chuck Norris. Ale má ode mě nějaké obrazy a vybroušenou vázu…“

Byl šéfem ochranky Václava Havla. I v době, kdy měl zodpovědnost za bezpečí prezidenta, neměl u sebe střelnou zbraň. Jak sám říká, měl vrhačky, nože a speciální měděnou trubičku s jehlami, které se zapíchnou do krku. Byl však vždy připravený prezidenta chránit, krýt a zemřít za něj. Dokonce, jak jsem se dozvěděla, měli všichni členové z týmu první ochranky podepsané, že jsou připraveni zemřít místo prezidenta. Prý se to v ochrankách běžně nedělá, ale jim šlo o čest, o smysl života. Když jsem hledala informace o Františkovi, narazila jsem na jednu, která mi vyrazila dech. V Japonsku byl pasován na samuraje. To obnáší dodržovat zásady slušnosti, rovnosti a solidárnosti. Samuraj chodí čelně. Nesmí krást, ani lhát. Musí umět říct do očí pravdu anebo mlčet. Protože podle něj kecy opravdu nemají smysl.

„Kdyby mě tenkrát zastřelili, tak budu slavnej, ale jsem rád, že nejsem.“

Na výstavě, která proběhne v říjnu 2020 v Zeleném Domě, bude k vidění průřez jeho výtvarných prací posledních dvaceti let.

Víte, proč Chuck Norris nikdy nepřijede do Újezdu nad Lesy? Protože tu bydlí František Kollman…

M. M.

Většina obrazů je pod sklem a kvalita fotografií není v nejlepší kvalitě. Při zájmu o jakýkoli kus, ráda znovu vyfotím a zašlu.

Série pštrosích vajec: Část výtěžku z prodeje je určena na podporu nemocných sportovců.